Sign in | Registration Česky


Tři dobré zprávy o olovu v ovoci a zelenině

Připravili jsme pro vás pilotní článek, který si klade za cíl nejen ve stručnosti informovat, ale především otevřít diskusi o tématu, které nás všechny velmi zajímá: „Jak je to vlastně se škodlivinami v ovoci (a zelenině), které si v krajině natrháme nebo které poskytneme jako majitelé ke konzumaci?“

Záměrně jsme se zaměřili především na města a běžné (nespecifické) industriální oblasti, kde je potenciálních škodlivin nejvíce. Pro tentokrát se budeme zabývat vedlejšími produkty lidské činnosti a nikoliv pesticidy, hnojivy apod. Tento článek by nevznikl bez literární rešerše, kterou pro nás zpracoval náš kamarád – vědec, Ondra Zvěřina. Ondra působí na Masarykově univerzitě, kde dlouhodobě zkoumá výskyt rtuti v životním prostředí.

Z pohledu míry škodlivosti pro většinu živých organismů je hlavním kandidátem na pomyslné stupně vítězů olovo. V životním prostředí se jedná o široce rozšířený a všudypřítomný prvek, který není biologicky rozložitelný. Olovo je bohužel vysoce toxické pro většinu forem života.1 Jeho toxicita spočívá například v negativním působení na červené krvinky a nervový systém. Olovo se hromadí také v kostech. Zvýšené hladiny olova dlouhodobě přetrvávají v půdě v blízkosti silně frekventovaných cest v důsledku emisí vozidel ze spalování benzínu obohaceného tetraethylolovem. Zpracovat jednotný manuál, který by určil problematické a spíše odolné druhy z pohledu pronikání škodlivin nebo konkrétně olova je velmi obtížné. Vysledovat skupiny, které jsou z pohledu koncentrace olova pro člověka bezpečnější však do značné míry lze.

První dobrá zpráva

Měření koncentrace olova ve vzorcích z různých částí rostlin ukázala na jeho primární výskyt v kořenové části. V nadzemních částech klesal až na jeho rozpoznatelnou úroveň u jedlých resp. rodících částí. V nadzemních částech rostlin bylo nejvíce olova na povrchu listů těsně nad zemí (kontaminace půdou).2 Listová a kořenová zelenina obsahuje těžké kovy, pokud roste ovlivněna dopravní a průmyslovou zátěží. Takové rostliny pak do značné míry přispívají ke kumulaci těžkých kovů (nejen) v lidském těle.3

Druhá dobrá zpráva

Omytím ovoce a nadzemních částí zeleniny pomůžete odstranit olovo až na jeho zjistitelnou úroveň (což je fajn!). Horší je to znovu s kořenovou zeleninou a saláty, kde olovo z kontaminované půdy již znatelně proniká do částí rostliny, které jsou konzumovány. Olovo bývá, vlivem prašnosti, naměřeno také na slupkách plodů, které mají lepkavý nebo voskový povrch. Přesto se u plodů z okolí cest rozhodně vyplatí jejich omytí, v ideálním případě slabým mýdlovým roztokem. Jak je patrné hned z několika výzkumů citovaných v našem článku, tento postup velmi efektivně snížil již tak nízkou koncentraci olova na plodech. Pokud chcete mít ještě větší jistotu, jablka oloupejte a máte klid. Obecně platí, že zásadní pro koncentraci olova v pěstovaných plodinách je půda. Proto bychom se například při pěstování kořenové zeleniny nebo salátů měli vyvarovat hlíny pocházející od rušných cest, továren nebo, a to je velmi pozoruhodné, z okolí domů s fasádními nátěry obsahujícími olovo.4 To samé platí také pro ploty, haly a jiná místa, kde byly v minulosti broušeny nebo jinak likvidovány staré nátěry.5 Těžko říci jak jsou na tom například předzahrádky u starých oprýskaných domů. Pokud jste městský zahradník nebo uvažujete o využití "městské hlíny", určitě je rozumné se ujistit o jejím původu.6

Třetí dobrá zpráva

Studie provedená v Berlíně ukázala na skutečně významný vliv bariér na snížení obsahu těžkých kovů včetně olova v pěstovaných rostlinách.7 Bariérou je zde myšlena hustá vegetace, protihluková stěna nebo také domovní zástavba.

Pokud vás problematika škodlivin zaujala, vězte, že to není naposled, kdy o nich píšeme. Čekají nás totiž ostatní těžké kovy, polyaromatické uhlovodíky, kompletní problematika umělých hnojiv apod. Bude skvělé, pokud se s námi do výzkumu zapojíte!


[1] FINSTER, Mary E., Kimberly A. GRAY, Helen J. BINNS, Ilana S. GOLDOWITZ a Joshua GOLDOWITZ. Lead levels of edibles grown in contaminated residential soils: a field survey. Science of The Total Environment. 2004, vol. 320, 2-3, s. 271-276. DOI: 10.12007/0-387-28324-2 17.
[2] FINSTER, Mary E. et al.
[3] SRINIVAS, N. TRACE METAL ACCUMULATION IN VEGETABLES GROWN IN INDUSTRIAL AND SEMI-URBAN AREAS – A CASE STUDY. Applied Ecology and Environmental Research. 2009, vol. 7, issue 2, s. 131-139. DOI: 10.15666/aeer/0702 131139.
[4] GULSON, Brian L., Jeffrey J. DAVIS, Jason BAWDEN-SMITH a Craig K. EWART. Paint as a source of recontamination of houses in urban environments and its role in maintaining elevated blood leads in children. Science of The Total Environment. 1995, vol. 164, issue 3, s. 335-349. DOI: 10.1007/978-1-59259-797-0 19.
[5] DEMAYO, Adrian, Margaret C. TAYLOR, Kenneth W. TAYLOR, Peter V. HODSON, Paul B. HAMMOND, İlkay ORHAN, Bilge ŞENER, Mohamed BAALOUSHA, Jamie R. LEAD, Frank von der KAMMER, Thilo HOFMANN, H.M. BOLT, K.H. SCHALLER, H.M. BOLT, H.M. BOLT, K.H. SCHALLER a Paul MUSHAK. Toxic effects of lead and lead compounds on human health, aquatic life, wildlife plants, and livestock. C R C Critical Reviews in Environmental Control. 1982, vol. 12, issue 4, s. 715-727. DOI: 10.1002/3527600418.mbe743992.pub4.
[6] Finster
[7] SÄUMEL, Ina, Iryna KOTSYUK, Marie HÖLSCHER, Claudia LENKEREIT, Frauke WEBER a Ingo KOWARIK. How healthy is urban horticulture in high traffic areas? Trace metal concentrations in vegetable crops from plantings within inner city neighbourhoods in Berlin, Germany. Environmental Pollution. 2012, vol. 165, s. 124-132. DOI: 10.1016/j.envpol.2012.02.019.



Sign in to add your comment.