Ovocná konference v obrazech

Kdo chce sázet, lopatu si najde. S radami od pomologů a zkušených sazečů ale plánovaná výsadba nebo obnova sadu často nabere úplně jiné obrysy. O tom jsme se přesvědčili na vlastní oči na konferenci o ovocných výsadbách, kterou jsme společně s Fórem ochrany přírody a Magistrátem hl. m. Prahy uspořádali 9. a 10. června v Praze.

Na programu prvního dne byly přednášky odborníků i nadšenců, které jsme poprosili, aby nám ukázali svůj pohled na ovocné výsadby a podělili se o své zkušenosti. Druhý den nás čekala terénní vycházka pod vedením Stanislava Bočka a Tomáše Zděbla.

Dělení o ovocné vědění

Přednáškový blok zahájil Stanislav Boček, pomolog a ovocný školkař. Společně jsme prolétli historii výsadeb od prvních zmínek, přes doby přející i nepřející ovocnářství až po současnost. Srovnali jsme si extenzivní a intenzivní sady, funkce stromů v soukromém a veřejném prostoru a řeč přišla i na liniové výsadby, selské, luční a hlavně polní sady. Inspiraci v úvodní přednášce našli hlavně ti, kdo mají blízko k zemědělství, stejně jako Standa, který se v přednášce nezapomněl podělit o výsledky svých pokusů s kombinací ovocných stromů a pěstování zeleniny na jednom místě.

Jako druhý nám ukázal svůj pohled na sady Jiří Rom z Magistrátu hl. m. Prahy. Svou přednášku věnoval přínosům ekotonů, neboli přechodových stanovišť (např. les-louka), kde se setkávají dva systémy, a kde tím pádem vždy najdete nejvíc živočišných a rostlinných druhů. Druhá polovina prezentace radila, jak využít znalostí vazeb v ekosystémech při ovocných výsadbách. Je dobré mít na paměti, že různí živočichové žijí v různých výškách a typech porostu nebo vyžadují dřevo různého stáří. Pokud bude sad pestrý co do věku a typů travin, bylin, keřů a stromů, přiláká daleko víc živočichů, než jednodruhový sad se stromy stejného stáří.

Martin Lípa z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) měl před sebou nelehký úkol shrnutí obsáhlého tématu zakládání sadu a jeho realizace, případně péče o stávající sad, do krátkého vstupu. Ale poradil si s ním velmi dobře. Jako rádce nejen pro ty, kdo by se chystali vysazovat staré odrůdy, doporučil projekt ČSOP http://www.stareodrudy.cz/. Kde vedle archivu odrůd můžete snadno vyhledat vhodnou odrůdu podle například podle potřebné půdy, stanoviště, využití nebo plodnosti. Součástí webu je i mapa genofondových ploch a seznam užitečné literatury od historických pomologií po současné tituly.

Poslední dopolední přednáškou nás Ľudo Vašš inspiroval příkladem z praxe na hranicích České republiky a Slovenska. Před několika lety se spolu s dalšími nadšenci začal starat o půhektarový ovocný sad v Bošáckej dolině v Bílých Karpatech. Společně pak založili organizaci Pangaea, která dnes v sadu pořádá akce pro veřejnost, včetně vzdělávacích programů akcí pro děti jako jsou letní tábory. Pangaea přispěla i k záchraně ohrožených syslů a k tomu, aby na nitránských loukách opět kvetly poniklece a orchideje. Rovněž se věnují mapování starých a lokálních odrůd hrušní a jabloní.

Odpoledne jsme se přesunuli od teorie k praxi. Se svou činností nás seznámilo Ekocentrum Podhoubí, kterému se v pražském Braníku podařilo s pomocí místní komunity obnovit starý třešňový sad. Krásný projekt Milion stromů pro krajinu, sestávající se z výsadeb ovocných stromů tradičních odrůd místními akčními skupinami v Česku, Slezsku a na Moravě, odprezentoval Vít Hrdoušek, známý zachránce a propagátor oskeruší. A o to, jak může vypadat takový sad na farmě, se podělil Vojtěch Veselý z Biostatku Valeč. Nechybělo ani pár slov o činnostech Na ovoce.

Cestou necestou sedleckými sady

V sobotu proběhla čtyřhodinová komentovaná procházka z Prahy – Sedlece do Únětic, na které jsme se snažili na příkladu čtyřech uskutečněných výsadeb, tří sadů a jedné aleje, ilustrovat poznatky z prvního dne konference. Standa Boček, přednášející z prvního dne, komentoval z ovocnářského hlediska sady vysázené různými subjekty, různým stylem a s menším či větším umem, Tomáš Zděblo přidal poznatky a rady z dloholeté praxe, týkající se nejen přímé péče o ovocné stromy,  sady a aleje, ale také mnohdy komplikovaných vztahů s veřejností, nebo institucemi. V jejím průběhu bylo i dost prostoru na vzájemnou výměnu zkušeností, nápadů, informací.

Všem účastníkům děkujeme za účast a dva dny plné inspirace. Pokud jste nemohli dorazit, máme pro vás malé překvapení – na přednáškách jsme pořizovali audio záznamy. K dispozici by měly být koncem července.