Herbář

Angrešt

Angrešt

Angrešt

Známý též pod názvem srstka obecná nebo chlupáč. Rozřířený je téměř v celé Evropě ve světlých a lužních lesích. Je velmi oblíbeným ovocným keřem našich zahrádek.

Identifikace: Jedná se o keř nebo nízký naroubovaný stromek dorůstající výšky asi 1 metr. Listy jsou opadavé na rubové straně chlupaté. Keř kvete malými růžovočervenými zvonkovitými květy. Plodem je chlupatá nebo holá bobule – známá též pod názvem agrešt případně srstka.

Užití: Srstky můžeme konzumovat přímo nebo jako součást ovocných salátů. Výborné jsou také na výrobu kompotů, džemů, moštů a vína.

Léčitelství: Srstky jsou nízkokalorické a obsahují hodně vitamínu C – stejně jako citrony. Zvyšují chuť k lídlu a pomáhají při zácpě. Dále příznivě ovlivňují cévní systém a posilují imunitu. Ze sušených lístků lze připravovat čaj, který má zklidňující a protizánětlivé účinky.

Kalendář sběru:
– listy (květen–září)
– plody (červenec)

Arónie

Arónie

Arónie

Známá též pod názvem černý jeřáb nebo temnoplodec černoplodý. Historie arónie sahá až po břehy severní Ameriky, kde ji místí lidé lisovali a sušili. Takto zpracovaná vydržela i pro zimní období.

Výskyt: V přírodě se vyskytuje méně často, je vysazována spíše účelově.

Identifikace: Keř arónie dorůstá výšky kolem 2 metrů. Listy jsou střídavé s vroubkovanými okraji. Velmi pěkně působí též jako dekorativní keř díky svým bohatým chocholičnatým bílým květům. Na podzim jeho listy září červenými a oranžovými odstíny.

Užití: Plody arónie můžeme sklízet od září do prvních mrazíků. Výhodou je jejich velká trvanlivost. Po sklizni vydrží uschované na chladném místě i dva měsíce. Plody můžeme konzumovat syrové nebo je používáme pro výrobu lahodných sirupů, džemů, kompotů apod.

Léčitelství: Arónie má blahodárný vliv na krevní oběh, snižuje hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučuje se také při cukrovce, protože obsahuje přírodní sorbit – sladidlo vhodné i pro diabetiky. K léčebným účelům lze využít také listy arónie pro přípravu odvaru, který snižuje krevní tlak.

Kalendář sběru:
– listy (duben / květen)
– plody (září)

Bez černý

Bez černý

Bez černý

Patří mezi nejoblíbenější léčivé rostliny. Podle lidové moudrosti dokáže bez černý léčit 99 nemocí. A jak praví přísloví: „Před heřmánkem klekni, před bezem smekni“.

Výskyt: Keře bezu černého můžeme u nás na jít doslova všude. Roste na stráních, okrajích lesů, v parcích, u cest apod.

Identifikace: Keř bezu černého dorůstá do výšky 7–10 metrů. Kvete od v červnu a červenci v bohatých soukvětích žlutobílé barvy. Každého očaruje svou příjemnou vůní. Plody dozrávají v září a říjnu v podobě drobných kulatých peckovic.

Užití: Z keře bezu černého můžeme konzumovat jak květy, tak plody, ty však pouze převařené, protože mají projímavé účinky. Květy používáme k výrobě sirupů, vína, limonády, čaje. Plně vyzrále plody nám poslouží k přípravě džemů, štáv, sirupů, likérů, vína a pod.

Léčitelství: Květ bezu černého slouží jako výborný prostředek při léčbě nemocí z nachlazení, má čistící účinek, pomáhá v případě potíží s močovými cestami a při zažívacích potížích.

Kalendář sběru:
– květy (květen / červenec)
– plody (srpen / září)

Borůvka

Borůvka

Borůvka

Plody borůvky sbíral člověk již od pradávna. Vyskytuje se ve velké části Evropy, v jižních částech však jen zřídka.

Výskyt: Roste na pastvinách, skálách, vřesovištích, kyselých lesích apod.

Identifikace: Jedná se 20–50 cm vysoký keřík s dřevnatějícími podzemními výběžky, vejčitě okrouhlé listy jsou opadavé. Květy jsou stopkaté, objevují se od dubna do června. Plodem jsou černomodré bobule – borůvky, které dozrávají od června do září, ve výšších polohách vždy později.

Užití: Sbíráme jak plody, tak listy. Plody můžeme konzumovat za syrova nebo je použít k přípravě šťáv, sirupů, vína, kompotů, džemů apod. Plody i listy se mohou sušit. Z listů se vaří čaj. Plody silně barví na modro, jsou kvalitním přírodním barvivem.

Léčitelství: Nálev z listů působí při průjmových onemocněních, žaludečních potížích a zánětech močových cest. Plody pomáhají při průjmech, snižují hladinu cholesterolu v kri. Jsou zdrojem antioxidatnů, které působí pozitivně proti rakovině.

Kalendář sběru:
– list (květen / srpen)
– plody (červenec / srpen)

Broskvoň

Broskvoň

Broskvoň

Broskvoň je menší opadavý a teplomilný strom pocházející z Číny. Nejčastěji se dožívá 15–20 let a v plané podobě roste ve formě keřů. Odrůdy se liší nejen velikostí a barvou plodů, ale i oddělitelností dužiny od pecky.

Identifikace: Broskvoň vyrůstá do výšky až 6 metrů, listy jsou kopinaté a květy mohou mít barvu od bílé po červenou. Její plody jsou peckovice se šťavnatou dužinou a drobnými chloupky na slupce žluté či oranžové barvy, na straně vystavené slunci až červené. Některé druhy (například nektarinky) mají slupku hladkou.

Užití: Broskve mají vysoký podíl vody a jsou bohaté na minerály (především draslík, vápník, železo, sodík, hořčík a zinek) a vitamíny (zejména vitamín C, B3 neboli niacin a provitamín A). Pozitivně působí na trávení, cévní a nervovou soustavu a proti vysokému tlaku. Díky vysokému obsahu kyseliny listové lze pravidelnou konzumaci doporučit i těhotným ženám. Mezi nejčastější způsoby zpracování patří výroba marmelády, kompotu či destilátu. Z jader se lisuje olej oblíbený v kosmetice.

Léčitelství: Lidové léčitelství broskve používá jako lék proti zácpě, na kašel a astma.

Kalendář sběru: dle odrůdy červen–říjen (léto–podzim)

Dřín

Dřín

Dřín

Dřín obecný, taktéž známý pod názvem svída, patří k našim původním ovocným keřům. Plody dřínu tzv. dřínky byly považovány za zdraví prospěšné už od dob antiky. Nezapomínejte, že dřín je zákonem chráněnou rostlinou. Při sběru jej nepoškozujte.

Výskyt: Najít ve volné přírodě dřín, není úplně snadné, vyskytuje se totiž pouze v nejteplejších lokalitách naší republiky. Přirozeně roste ve středních a severozápadních Čechách a na střední a jižní Moravě. Někdy bývá vysazován také v městských parcích.

Identifikace: Dřín dorůstá výšky až 3 metrů, jen vyjímečně více. Borka je tmavě hnědá, odlupující se. Listy jsou na líci svěže zelené a lesklé, na rubu pak světlejší. Dřín kvete časně z jara překrásnými žlutými květy. Nevelké plody, peckovice, tvarem podobné olivám jsou jasně červené až rudé a mírně protáhlé.

Užití: Konzumujeme dřínky jak syrové (po přejití mrazem bývají měkkčí a sladší), tak ve formě zavařenin, sirupů a marmelád. Z plodů se vyrábí také slovenský alkoholický nápoj tzv. drienkovica. Pokud dřínky zavaříme ve slané vodě, chutnají jako olivy.

Léčitelství: Dřín můžeme použít při žaludečních a střevních katarech. Čaj připravený z listů dřínu je močopudný a žlučopudný.

Kalendář sběru:
– plody (srpen / září)

Hloh

Hloh

Hloh

Ve střední Evropě nalezneme až 7 druhů planě rostoucího hlohu, z nichž nejznámější je hloh obecný.

Výskyt: Roste na slunných stráních, mezích, pastvinách, je dekorativní dřevinou živých plotů apod.

Identifikace: Jedná se o opadavý trnitý keř nebo malý strom. Listy dorůstají velikosti 3–5 cm, kvete v květnu až červnu bílými až narůžovělým květy, které jsou charakteristické svým specifickým zápachem. Plodem jsou červené kulovité malvice, které dozrávají v září a říjnu.

Užití: Používáme jak nerozvité rašící pupeny, jako součást bramborových salátů, tak květy pro léčivé účely. Ke konzumaci slouží plody, které nejsou příliš chutné, ale lze z nich vyrábět sirup. Po usušení je používáme k přípravě léčivého čaje.

Léčitelství: Odvar z květů hlohu zlepšuje srdeční činnost a snižuje krevní tlak, pokud se používá dlouhodobě, má uklidňující účinky.

Kalendář sběru:
– pupen (duben / květen)
– plod (říjen / listopad)

Hlošina

Hlošina

Hlošina okoličnatá k nám byla dovezena z Číny a Japonska. Patří mezi oblíbený strom pro zakládání jedlých lesů a její sladké plody milují ptáci i lidé.

Identifikace: Hlošina okoličnatá je menší opadavý strom či keř se šťavnatými plody podobnými rybízu. Dorůstá do výšky okolo 4 metrů a v období květen-červenec je obsypaná bílo-žlutými kvítky a krásně voní. Její plody (červené bobule) jsou jedlé, ale pokud nejsou dostatečně uzrálé, převládá v nich trpká chuť. Takové plody stačí nechat cca 14 dní dozrát a budou vhodné jak ke zpracování, tak ke konzumaci za syrova. Sladce chutnají i plody, které přečkaly na větvích první mrazy.

Užití: Plody hlošiny jsou bohaté na vitamíny A, C a E a antioxidanty a lze je zpracovat jako jakékoliv jiné bobuloviny. Marmeláda či sirup s hlošinou budou vedle rybízových příjemným zpestřením.

Léčitelství: Díky vysokému obsahu vitamínů posiluje imunitu a chrání před škodlivým působením volných radikálů. (Hlošina úzkolistá neboli česká oliva se v lidovém léčitelství využívá k odhlenění.)

Kalendář sběru: září–listopad

Hrušeň

Hrušeň

Hrušeň

Hrušeň je jeden z nejdéle žijících ovocných stromů, dožívá se až 200 let a má také jedno z nejtvrdších dřev. V dávných dobách se věřívalo, že na hrušeň může člověk přenést svou nemoc. Nevyskytuje se tak často, jako jiné ovocné stromy, především pro svou náchylnost k různým nemocem.

Identifikace: Hrušeň je listnatý strom dorůstající výšky 8–18 m. Květy jsou bílé, velké a pravidelné. Její plody tvoří malvice, které nazýváme hrušky, mají výrazný podlouhlý tvar, který se rozšiřuje a zakulacuje. Kmen bývá často pokroucen. Užití: Plody hrušně jsou výrazně sladké, sladší než plody jabloní. Hruška je vhodná pro vaření, k výrobě kompotů či moštů. Slaďoučké jsou i sušené hrušky, které se dají jíst celé.

Léčitelství: Vařené a pečené hrušky se používají proti kašli a záduše, pomáhají při srdečních a oběhových chorobách, vysokém tlaku a nemocích močového měchýře. Odvar ze sušených hrušek funguje proti průjmům. 

Kalendář sběru:

ODRŮDY LETNÍ: konzumně dozrávají do 15. září
ODRŮDY PODZIMNÍ: konzumně dozrávají do 15. listopadu

ODRŮDY ZIMNÍ: konzumně dozrávají po 15. listopadu

Jabloň

Jabloň

Jabloň

Jabloně jsou jedním z nejčastěji se vyskytujících stromů na českých zahradách a v zemském mírném pásu vůbec. Symbol jablka také doprovází člověka od nepaměti. Připomeňme si Bibli a v ní popisovaný první lidský hřích, anebo královské atributy žezlo a jablko.

Identifikace: Strom je malý a listnatý, dosahuje výšky 3 až 12 metrů. Květy jsou bílé s růžovým nádechem, který postupně slábne. Plody stromu – jablka – jsou malvicemi. Ovoce dozrává na podzim.

Užití: Jablka mají vysoký obsah vody, vitamínů, minerálních a stopových látek. Nejvíce zdravých látek si uchovají v sušeném stavu. Jablka mají široké využití, výborně se hodí k výrobě džusů, moštů, kompotů, džemů, čajů nebo i pálenky.

Léčitelství: Jablka dokáží snížit hladinu cholesterolu a cukru v krvi, čímž velmi pozitivně působí na pročišťování organizmu. Jsou dokonce vhodné i při redukci hmotnosti a účinkují též při bolestech hlavy, průjmech a zácpách. Mají omlazovací a regenerační účinek a díky antioxidantům, které jsou v nich obsaženy, jsou i částečnou prevencí civilizačních chorob.

Kalendář sběru: dle odrůd – od léta do podzimu

Jahodník

Jahodník

Jahodník

Známý též jako lesní jahoda je oblíbenou rostlinou, charakteristickou svým jedinečným aróma zralých plodů.

Výskyt: Roste na slunných stráních, pasekách, loukách, na okrajích lesů a cest.

Identifikace: Jahodník je víceletá bylina s řapíkatými šlahouny a trojčlenými pilovitými listy. Kvete od května po celé léto bílmi květy. Plodem je jahoda na povrchu s nažkami žluté barvy, která dozrává průběžně.

Užití: Kromě množství chuťových a aromatických vlatností zralých plodů, můžeme sbírat také mladé listy jahodníku, které přidáváme do polévek, sušené pak k přípravě čajů.

Léčitelství: Sušené listy jahodníku se přidávají do léčivých čajů při zánětech ledvin a střev. Plody mají pozitivní vliv na trávení, snižují horečku a mají močopudné účinky.

Kalendář sběru:
– plod (červen / červenec)
– list (květen / červenec)

Jeřáb

Jeřáb

Jeřáb

První zmínky o zpracování a sušení jeřabin sahají až do období starého Říma. Již tehdy byly známy svými léčivými účinky proti průjmům. Má mnoho lidových označení – jeřábek, jeřabina, jeřáb ptačí, korálek a další.

Výskyt: Roste od nížin až po horní hranici lesa – v kosodřevinách. Je velmi odolný a snese i městské prostředí.

Identifikace: Jedná se o strom vysoký až 15 metrů. Listy jsou po obvodu pilovité, u sladkých jedlých forem jsou pilovité jen v horní části nebo horní polovině lístku. Plody jeřábu – malvičky, jsou světle červené, mírně lesklé. Na rozdíl od jeřábu ptáčího má jeřáb sladkoplodý větší plody, jsou chutnější bez nepříjemné, trpce svíravé chuti.

Užití: Můžeme je konzumovat v čerstvém stavu nebo z nich vyrábět likéry, kompoty, marmelády i sirup. Dají se také sušit.

Léčitelství: Plody se využívají pro snižování krevního tlaku, mají antisklerotické účinky a působí močopudně. Získává se z nich také diabetické sladidlo – sorbit.

Kalendář sběru:
– plody (září)

Kaštan jedlý

Kaštan jedlý

Kaštan jedlý

Když se řekne kaštanovník, patrně se nám vybaví vůně pečených kaštanů v zimních měsících. Na jihu Evropy jsou však kaštany běžnou součástí jídelníčku.

Identifikace: Jedná se o opadavý až 30 metrů vysoký strom. Listy jsou tmavě zelené, kopinaté na okraji pilovité. Plodem je kaštan schovaný v ostnitém obalu – čížce.

Užití: Koncem října nebo v listopadu sbíráme zralé kaštany, které následně sušíme. Pokud je uchováme spolu s ostnitými čížkami, vydrží nám až do jara. Plody konzumujeme jak pečené, tak vařené, vyrábí se z nich moučníky, výborné kaštanové pyré nebo se využívají jako příloha k pečenému masu a zelenině.

Léčitelství: Listy kaštanovníku mírní kašel.

Kalendář sběru:
– plody (říjen/listopad)

Kdouloň

Kdouloň

Kdouloň

Je pěstována méně než jiné ovocné stromy a keře. Může se však použít jako podnož pro jiný druh ovoce, nejčastěji hrušeň. Naše babičky si plody kdouloně dávaly do šatníků, protože i přes slupku pronikavě voní.

Identifikace: Kdouloň dorůstá výšky 5–8 metrů v podobě keře nebo stromu. Listy jsou vejčité, opadavé, květy pak bílé až narůžovělé. Plodem je mírně hruškovitá malvice nesymetrického tvaru.

Užití: Plody – kdoule – češeme pozdě v září a říjnu. Nekonzumujeme za syrova, protože jsou hořká, trpká a především tvrdá. Poslouží však k přípravě marmelád, džemů, želé, k sušení, na kompoty, mošty, vína apod.

Léčitelství: Pozitivní účinky kdouloně byli zjištěny při léčbě kašle, střevních potížích aj. Svůj význam má také v kosmetickém průmyslu.

Kalendář sběru:
– plody (říjen)

Líska

Líska

Líska

Lískové oříšky jsou člověku znám již odpradávna. Mají nejen výbornou chuť, ale obsahují také celou řadu zdraví prospěšných látek.

Výskyt: Lísku můžeme najít na okrajích lesů, v křovinách, ve stromové formě se vyskytuje také v parcích.

Identifikace: Jedná se o rozložitý keř, dorůstající výšky 3–4 metry, v některých případech až 8 metrů. Listy jsou opadavé, pilovité. Líska kvete od února do dubna. Plodem je hnědý oříšek usazený ve zvonkovitém zeleném obalu listenů.

Užití: Oříšky sbíráme, jakmile se uvolní z obalu. Konzumujeme je čerstvé nebo sušené. Slouží k výrobě čokolád, moučníků, různých cukrovinek i slaných pokrmů.

Léčitelství: V lidovém léčitelství se používají zejména listy, které můžeme přidat do čajových směsí.

Kalendář sběru:
– semeno (září / říjen)

Maliník

Maliník

Maliník

Stejně jako v případě ostružiníku je také maliník jednou z nejstarších ovocných rostlin. O první plantáže se zasloužili středověcí mniši, kteří jej pěstovali v klášterních zahradách. Maliník je hojně rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule.

Výskyt: Maliník roste na pasekách, v křovinách, na slunných stráních. Je oblíbenou rostlinou českých zahrádek.

Identifikace: Keře maliníku dosahují výšky až dvou metrů, jsou tvořeny prutovitými výhony. Listy jsou 3-7 tečné, střídavé. Maliník kvete v období od května do července. Plodem je souplodí drobných peckoviček známé jako malina.

Užití: Plody maliníku mají všestranné použití. Poslouží nám k přípravě polévek, moučníků, salátů, kompotů, marmelád, sirupů, šťáv, vína, likéru a pod. Malina je také součástí některých oblíbených českých nápojů, např. Kofoly.

Léčitelství: Maliník má podobné použití jako ostružiník. Sbíráme mladé listy v době květu, následně sušíme případně fermentujeme. Jsou výborným prostředkem při zažívacích potížích, průjmu, kašli, bronchytidě a revmatismu, mají protizánětlivý a močopudný účinek.

Kalendář sběru:
– listy (květen / srpen / doba květu)
– plody (červenec / září)

Mandloň

Mandloň

Mandloň

Mandloň pochází ze severní Afriky a Asie, u nás se s tímto druhem můžeme setkat na jihu Moravy, v Čechách se vyskytuje jen velmi ojediněle. Málokdo ví, že příbuznými mandloně je broskvoň a meruňka. Všeobecně se dá říci, že tam kde se daří meruňkám a vinné révě, bude se dařit také mandloni. Její latinský název vznikl z asyrského názvu pro mandli – ahmygdala – což také znamená “pěkný strom”.

Identifikace: Stromek mandloně, podobný broskvoni dorůstá výšky 3 až 5 metrů. Kvete krásnými bílo-růžovými květy. Plodem mandloně jsou peckovice s plstnatým povrchem. Uvnitř plodu se skrývá pecka s tvrdou skořápkou s jadérkem – samotnou mandlí.

Užití: Mandle mají široké uplatnění v potravinářství. Odjakživa se využívají v cukrářství, jako ozdoba zákusků. Velkou pochoutkou jsou také mandle pražené, solené, v čokoládě apod. Z madlí se lisuje mandlový olej nebo z nich můžeme připravit výborné mandlové mléko.

Léčitelství: Bohaté rodiny v minulosti přidávali mandle do všech možných pokrnů, protože věřili, že jim pomohou s trávením těžkých jídel. Mandlové mléko se používalo k hojení zánětů. Kromě mandlí samotných se využívají také části v nich obsažené, např. Amygdalin jakou součást přípravku proti kašli. Lisováním madlí za studena získáváme olej, který se přidává do krémů na zjemění pleti, parfémů a mýdel. Dříve se přidával do léčivých mastí a projímadel.

Z mandlí lisuje se (mandlový) olej, jehož s prospěchem užívá se v lékařství, zvláště při zánětu průdušnice a plic. Kneipp odporučuje tento olej proti hučení a rheumatismu v uších; stačí prý nakapati několik kapek do onemocnělého ucha a zacpati ucho vatou, aby se nemoc zmírnila.

Kalendář sběru:
– jádra (srpen)

Meduňka

Meduňka

Meduňka

Léčivá bylina charakteristická svým příjemným citrónovým aróma, je člověku známa již 2000 let.

Výskyt: Roste na polích a zahrádkách, spíše na slunných stanovištích,

Identifikace: Rostlina dosahuje výšky 70–150 cm. Listy voní po citrónu. Kvete od června do srpna bílými květy.

Užití: Sbíráme čerstvé mladé listy před obdobím květu. Mohou se používat jak čerstvé, tak sušené. Jsou vhodné pro přípravu salátů, tvarohových a smetanových pokrmů, jako koření k rýži a bramborám, do polévek, omáček, kompotů, pudinků apod. V čerstvé a sušené podobě se používá k přípravě čajů. Své uplatnění našla také v kosmetice.

Léčitelství: Meduňka má množství léčivých účinků. Příznivě působí proti, křečím, uklidňuje, snižuje stres a zpříjemňuje spánek.

Kalendář sběru:
– list (červen / červenec)

Medvědí česnek

Medvědí česnek

Medvědí česnek

Jedná se spíše o Evropský druh, v Česku roste hojně na Moravě, severovýchodě a jihozápadě Čech. Svým intenzivním zápachem prozrazuje na dálku místo výskytu.

Výskyt: Roste častěji v nížinách, v lužních a dubových lesích.

Identifikace: Jedná se o 10–45 cm vysokou bylinu s podzemní cibulkou, listy jsou úzce vejčité 10–20 cm dlouhé. Kvete v uspořádaných květenstvích.

Užití: Česnek medvědí je léčivou rostlinou, jeho účinky jsou intenzivnější než u česneku domácího. Ke konzumaci používáme prakticky celou rostlinu a to pouze v čerstvém stavu, protože sušením ztrácí své účinky. Přidává se do salátů, luštěnin, polévek, omáček, nádivek apod.

Léčitelství: Výborně působí proti vysokému krevnímu tlaku, příznivě ovlivňuje činnost žaludku, činnost jater a žlučníku. Má protisklerotické účinky

Kalendář sběru:
– zelené části (duben / květen)
– cibule (září / říjen)

Meruňka

Meruňka

Meruňka

Meruňka pochází z Číny. V našich končinách mnoho zástupců tohoto ovocného stromu nenajdeme. Meruňka vyžaduje teplejší podnebí, proto se s ní můžeme setkat spíše na jihu Moravy (odrůda Velkopavlovická) a v krajích, kde se daří vinné révě.

Identifikace: Strom dorůstá výšky 6 m. Kvete ještě před olistěním. Jeho květy jsou bílé, lehce narůžovělé, rostou jednotlivě. Plody jsou kulaté, 4–8 cm velké peckovice s výrazným dělícím švem, pokožka drsná až sametová, zbarvená do žluta až oranžova, na straně přivrácené ke slunci může být načervenalá.

Užití: Plody se podobně jako ostatní plody rodu slivoní uplatňují při kompotování, výrobě džemů a marmelád, pečení buchet a koláčů, sušení či výrobě destilátů. U meruněk využíváme i jejich pecky, ze kterých se lisuje olej nebo se užívají jejich jadérka.

Léčitelství: Plody jsou velmi bohaté na vitamin A (proto oranžová barva) a draslík. Jsou oblíbeným pomocníkem při brzdění procesů stárnutí, regenerují buňky v našem těle. Podporují náš imunitní systém, slouží jako vysoký zdroj železa. Pecky meruněk by se neměly konzumovat ve větším množství. Malé množství má ale velmi pozitivní vliv na náš organismus, díky vitaminu B17 působí proti rakovině.

Kalendář sběru: červenec, srpen

Mirabelka

Mirabelka

Mirabelka

Tyto dva různé ovocné stromy u nás většinou označujeme pojmem „špendlík“, ve skutečnosti ale jde o různé poddruhy slivoně švestky, které se především liší barvou a dužninou plodu. U nás rostoucí mirabelka nancyská je odolní proti virovému onemocnění zvanému šárka a proto se vyskytuje častěji, než její příbuzný špendík.

Identifikace: Stromy jsou nižší, silně rozvětvené a rostou na světlých a teplých místech, často jsou vysázeny okolo venkovských cest, hojně je nalezneme i ve městech. Větve jsou bez trní. Plody mirabelky jsou sladké a aromatické, tvarem zakulacené a mají zlatožlutou barvu, kterou doplňuje ze strany, jež byla vystavena slunci, karmínové tečkování. Slupku lze jednoduše sloupnout. Naopak plody špendlíků jsou protáhlé, podobně jako u švestky, dužnina je měkká. Barva plodu je žlutá až oranžová. U obou druhů lze dužninu lehce oddělit od pecky.

Užití: Jak mirabelka, tak špendlík se pro svou sladkou aromatickou chuť hodí do koláčů, díky jemné kyselosti jsou výborné pro výrobu marmelád, džemů a povidel a kompotů. Vysoký obsah cukrů předurčuje jejich použití při pálení destilátů.

Léčitelství: Plodům špendlíků se někdy přezdívá „koště pro naše střeva“, jelikož jsou známy jejich projímavé účinky na zažívací ústrojí. Obsahují organické kyseliny, minerální látky a vitamíny.

Kalendář sběru:

Mirabelka – konec července

Špendlík – polovina srpna

Mišpule

Mišpule

Mišpule

Mišpule patří mezi prastaré ovoce k jehož rozšíření došlu už ve středověku. Dokonce sám císař Karel Veliký vydává v 8. století nařízení, aby se mišpule pěstovaly na císařských dvorech a zahradách. Poněkud zavádějící může být botanický název Mespilus germanica. Mišpule obecná totiž nepochází z Německa, ale z oblasti od jihovýhodní Evropy po severní Írán.

Výskyt: Mišpule je velmi nenáročný strom. Snese také znečištěné městské prostředí. Nejvíce se jí však daří na výsluných stanovištích. Pěstuje se v teplejších oblastech a vinorodých krajích.

Identifikace: Jedná se o strom nebo keř, který je velmi estetický. Vyniká svým květem, který vyrůstá jednotlivě do velikosti až 5 cm v průměru. Listy sou kopinaté na rubové straně plstnaté. Na podzim se krásně zbarvují do červenožluta. Plody – malvice jsou kulaté až hruškoviré s hnědozelenou slupkou.

Užití: Plody mišpule necháme před sklizní projít mrazem, jinak jsou velmi trpké. Ve zralém stavu jsou plody sladké, chltí připomínající hrušky, jablka a jeřabiny. Můžeme z nich připravit výbornou marmeládu nebo lahodný likér. Sirup z mišpulí pomáhá proti průjmu.

Léčitelství: Plody se používají proti střevním katarům.

Kalendář sběru:
– plody (dobře vyzrálé po prvních mrazech)

Morušovník

Morušovník

Morušovník

Většině z nás se vybaví název motýla bource morušového, jež se plody tohoto stromu živí. Jeho kukly slouží jako zdroj vláken pro výrobu přírodního hedvábí. U nás, i přes svou dlouhou historii, patří spíše k pozapomenutým stromům, jehož obliba v posední době začala znovu stoupat.

Identifikace: Morušovník roste jako strom nebo keř. Stromy dorůstají výšky až 20 m. Má lesklé listy srdčitého tvaru, dorůstající délky až 20 cm. Většinou se pěstuje moruše černá, objevuje se ale i moruše bílá, jejíž plody nejsou tak sladké, jako u černé odrůdy. Plody morušovníku připomínají protáhlou ostružinu, jedná se o souplodí peckoviček, s výrazně sladkou chutí.

Užití: Z moruše se dají zpracovávat nejen plody (kompoty, džemy, šťávy), ale k léčení se užívá i listí a kůra stromu.

Léčitelství: Plody morušovníků obsahují velmi mnoho železa, jsou proto dobré např. k prevenci chudokrevnosti. Užívají se pro čištění organismu, proti zánětům a při léčbě horních cest dýchacích. Listy se využívají v tradiční čínské medicíně. Kůra stromů působí proti zácpě.

Kalendář sběru: červenec, srpen

Máta

Máta

Máta

Patří mezi nejstarší léčivé byliny, kterou znali již staří Egypťané.

Výskyt: Roste na vlhných půdách, na březích a v příkopech, je oblíbenou pěstovanou rostinou v našich zahrádkách.

Identifikace: Máta dorůstá výšky až 1 metru, z podzemních či nadzemních plazivých oddenků. Listy jsou vejčité, zoubkaté, z obou stran ochlupené. Květy v podobě zvonkovitého kalichu kvetou od července do září.

Užití: Máta je považována za rostlinu léčivou, kořeninovou i aromatickou. V syrovém stavu se používá jako dochucovadlo připřípravě omáček, salátů a nápojů. Aromatické složky máty se používají v kosmetice.

Léčitelství: Máta má zklidňující účinky na nervovou soustavu, podporuje trávení, uvolňuje křeče a nadýmání, má protizánětlivé účinky. Neměla by se však používat při vysokém krevním tlaku.

Kalendář sběru:
– list (červen / září)

Oskeruše

Oskeruše

Oskeruše

O rozšíření této vzácné dřeviny do Evropy se zasloužili již staří Římané. V současnosti patří oskeruše mezi ohrožené druhy. Na našem území nalezneme ani ne 800 vzrostlých stromů. Na jižní Moravě, 3 km od Strážnice můžeme spatřit oskeruši, která je svým obvodem kmene 462 cm, považována za najvětší ve střední Evropě. Její stáří je odhadováno na 400 let!

Výskyt: Oskeruši se nejlépe daří na teplých půdách s vápencovým podkladem. Přestože se jedná o teplomilnou rostlinu, je také mrazuvzdorná (vydrží mráz až do -30°C).

Identifikace: Oskeruše je nejmohutnější druh jeřábu s největšími plody. Listy jsou střídavé v horní části s pilovitými okraji, spodní část je celokrajná. Květ je chocholíkovitý bílý, vzácně pak růžový. Plodem je malvice, kulovitého nebo hruškovitého tvaru. Barva je žlutozelená, na straně obrácené směrem ke slunci oranžová až červená.

Užití: Sbíráme plody, které je však nutné nechat uležet dokud nezhnědnou – nezhniličkovatí. Potom jsou sladké, šťavnaté a aromatické. Slouží pro přípravu kvalitních marmelád a vína. Pálenka z oskeruší – tzv. oskerušovica má prý velmi zdraví prospěšné účinky. Mimo konzumaci lze využít také dřevo stromu, které patří mezi nejtěžší v celé Evropě. Je velmi tvrdé a pěkné, proto našlo uplatnění v truhlářství, řezbářství ale také jako materiál pro výrobu hudebních nástrojů a vinných lisů.

Léčitelství: Plody se používají při střevních potížích, na revma a při horečce. Smícháním oskerušovice s bylinkami a medem můžeme léčit také nachlazení.

Kalendář sběru:
– plody (září)

Ostružiník

Ostružiník

Ostružiník

Ostružiník patří již od dob antiky k léčivým rostlinám. Zahrnuje více než 1000 druhů a je rozšířen téměř ve všech dílech světa vyjma Antarktidy. Uvádí se, že v České republice je lze identifikovat až 150 druhů.

Výskyt: Ostružiníky rostou v lesích, na okrajích lesů, v křovinách, na mýtinách, podél cest atd., převážně pak na půdách vlhčích a humózních.

Identifikace: Obecně se jedná o keř s dvouletými až víceletými pruty, které dřevnatějí. Mohou být obloučnaté, poléhavé nebo plazivé, ostnité nebo bez ostnů, chlupaté nebo lysé.

Listy jsou řapíkaté, eliptického tvaru se zubatým okrajem.

Ostružiník kvete od května do srpna, květy jsou bílé až narůžovělé, uprostřed se žlutými prašníky. Plodem jsou peckovičky, které dohromady tvoří souplodí známé jako ostružina. Plody sklízíme postupně podle zrání po celé léto – od srpna do září.

Užití: Ostružiny můžeme konzumovat jak čerstvé nebo je používáme pro výrobu lahodných sirupů, šťáv, džemů, marmelád, kompotů, vína, moučníků, pálenky apod.

Léčitelství: Sbíráme mladé listy nejlépe bez řapíků, následně sušíme v tenkých vrstvách na vzdušných místech. Sušené listy uchováváme v uzavřených nádobách chráněných před světlem. Z nich připravené čaje mají dezinfekční a protiprůjmové účinky, působí močopudně.

Kalendář sběru:
– listy (červen / srpen doba květu)
– plody (srpen / září)

Ořešák

Ořešák

Ořešák

Ořešák patří mezi nejpěstovanější dřeviny na světě, patří také k jedněm z nejstarších pěstovaných potravin. Své označení královský si jistě zaslouží, především pro své léčivé účinky.

Identifikace: Jedná se o mohutný opadavý listnatý strom dorůstající výšky až 45 m. Listy jsou vejčité, podlouhlé, na konci špičaté. Měkké části rostliny jsou charakteristické výraznou ořešákovou vůní. Kvete v dubnu a květnu. Plodem je tzv. vlašský ořech, semeno je bílé až běložluté.

Užití: Ještě nezralé plody ořešáku se používají k výrobě různých léčivých směsí a nápojů. Sbírají se v létě, krátce před dozráním ořechů, dříve než zčernají. Zralé ořechy sbíráme od konce srpna do listopadu. Vyloupaná jádra sušíme na suchých místech, případně je můžeme zamrazit. Můžeme je skladovat také naložená v medu. Zelené slupky ořechů lze využít také jako přírodní barvivo.

Léčitelství: Jádra ořechu rychle navozují pocit sytosti, proto se užívají při snižování hmotnosti. Svým vysokým obsahem "zdravého" tuku slouží k prevenci srdečních chorob. Mají pozitivní vliv na psychiku, snižují stres a pocity úzkosti.

Kalendář sběru:
– list (srpen)
– nezralé plody (červenec/srpen)
– semeno (srpen/listopad)

Rakytník

Rakytník

Rakytník

Je v současnosti známý téměř po celém světe. Je využíván jak v potravinářství, tak v zemědělství, protože chrání půdu před erozí.

Výskyt: Rakytník bývá často vysazován do zahrad, k dálnicím i v parcích.

Identifikace: Jedná se o trnitý opadavý keř nebo strom až 6 metrů vysoký. Listy jsou střídavé, kopinaté 3–8 cm dlouhé, pokryté stříbrnými šupinkami. Rostlina je dvoudomá, samčí a samičí květy jsou velmi rozdílné, samičí bývají žlutavé, samčí pak zelenavě stříbrné. Plody jsou peckovitého, vejčitého tvaru, mají ananasovou vůni, chuť je různorodá. Kvůli trnitým větvím se špatně češou.

Užití: V severních oblastech Ruska se rakytníku přezdívalo "citroník severu". Plody rakytníku sklízíme od srpna do září a používáme je k přípravě kvalitních šťáv, sirupů, džemů, marmelád, omáček apod.

Léčitelství: V lidové léčitelství se používá při léčbě onemocnění plic, jater, hojí žaludeční vředy, urychluje proces hojení ran apod.

Kalendář sběru:
– plody (srpen / září)

Rybíz (Meruzalka)

Rybíz (Meruzalka)

Rybíz (Meruzalka)

Z mnoha druhů rybízu jsou některé pěstovány jako ovocné dřeviny – rybíz černý a červený, případně jeho varianta bílý rybíz.

Výskyt: Ve volné přírodě se s rybízem setkáme jen zřídka v listnatých a smíšených lesíc, na vlhčích až zamokřených stanovištích.

Identifikace: Keř rybízu dorůstá výšky 1–1,5 metru. Kvete od dubna do května nenápadnými zvonkovitými květy v převislých hroznech, listy jsou dlanitě členěné, zubaté. Plodem jsou kulovité bobule, známá pod názvem rybíz.

Užití: Plody rybízu sklízíme od poloviny června až do srpna. Můžeme je konzumovat za syrova, případně je použít k výrobě marmelád, šťáv, vína, kompotů, do moučníků apod.

Léčitelství: V lidovém léčitelství se využívají také listy rybízu pro léčbu střevních chorob, uplatňují se také v kosmetickém průmyslu.

Kalendář sběru:
– plody (červen / srpen)

Trnka

Trnka

Trnka

Pro své léčivé účinky je trnka člvěkem sbírána již od nepaměti.

Výskyt: Roste spíše na suchých stanovištích, na kamenitých stráních, mezích, skalách a pastvinách. Nachází se téměř po celé Evropě.

Identifikace: Trnka je hustý rozložitý trnitý keř, dorůstajíci výšky až 2 metry někdy i více. Listy jsou vejčité 2-4 cm dlouhé. Kvete v březnu a dubnu bílými stopkovitými květy. Z květů se vyvíjí kulovitá peckovice – trnka. Modročerné plody dozrávají od října do listopadu.

Užití: Sbírají se jak květy na přípravu čajů, tak plody k výrobě džemů, vína, pálenky apod. Plody jsou chutnější až po přejití mrazem. V minulosti se šťáva z trnek používala také k barvení látek.

Léčitelství: Čau z květů trnky působí protizánětlivě, používá se též při nachlazení. Působí lehce močopudně a projímavě. Plody působí proti průjmům, žaludečním potížím, chorobám močových cest apod.

Kalendář sběru:
– plody (listopad)

Třešeň

Třešeň

Třešeň

Jeden z prvních ovocných stromů, jehož plody v letní sezoně ochutnáváme. Třešeň dozrává již kolem poloviny června. U nás se pěstuje od 12. století, původem pochází z Malé Asie. Je všeobecně známo, že není radno zapíjet velké množství snězených třešní velkým množstvím tekutin – výsledkem poté bývají silné bolesti břicha.

Identifikace: Třešeň je odolný strom, rostoucí jak divoce v prosluněných lesích a na stráních, tak je pěstována v zahradách. Díky své houževnatosti roste i ve vyšších nadmořských výškách. Dorůstá 20–25 m. Její koruna je vysoká, kuželovitá. Květy jsou bílé, rostou na dlouhých stopkách ve svazečcích po dvou. Plodem jsou kulovité peckovice, které při dozrávání nabírají sytě červenou barvu.

Užití: Třešně jsou oblíbené pro kompotování, ale také výrobu džemů a marmelády. Z třešní se také vyrábějí různé šťávy a likéry.

Léčitelství: Ze stromů se sbírá pryskyřice (klovatina), která napomáhá léčení kašle. Třešně mají blahodárný vliv pro lidský organismus, jelikož pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči. Nově se zkoumá jejich positivní vliv na léčbu cukrovky.

Kalendář sběru:

většina třešní vysazených na našem území dozrává v 1. třech třešňových týdnech
1. třešňový týden 24. 5. – 6. 6.
2 třešňový týden 8. 6. – 18. 6.

3. třešňový týden 20. 6. – 30. 6.

4. třešňový týden 2. 7. – 12. 7.

5. třešňový týden 14. 7. – 24. 7.

6. třešňový týden 26. 7. – 8. 8.

7. třešňový týden 10. 8. – 20. 8.

Višeň

Višeň

Višeň

Višeň je menší strom, jehož plody se podobají plodům třešně, chuťově se ale liší. Pro svou trpčí chuť a nakyslost je višeň oblíbenou surovinou pro výrobu likérů. V čisté formě se šťáva z višní může pít každý den, je dokázáno, že prodlužuje spánek.

Identifikace: Strom je nižší, dorůstá výšky max. 8 m a je krátkověký. Listy jsou střídavé, lesklé a jemně pilovité. Bílé pětičetné květy rostou ve svazečku na krátkých stopkách. Plodem je tmavě červená peckovice.

Užití: Višně se užívají k výrobě likérů, jsou ale oblíbené i pro výrobu džemů, marmelád nebo kompotů. Kandované se hezky vyjímají na dortech a jiných zákuscích.

Léčitelství: Stejně jako třešně tak i višně regulují trávení, působí příznivě na krevní tlak a díky vysokému obsahu draslíku odplavují z těla vodu a toxické látky, což působí pozitivně při ledvinových potížích. Višně obsahují velké množství jódu, který je prospěšný při léčení poruch štítné žlázy. Z višňových stopek můžeme uvařit čaj proti brontichidě a v lidovém léčitelství jsou užívány k léčbě revmatismu.

Kalendář sběru: stejný jako u třešní.
1. třešňový týden 24. 5. – 6. 6.

2. třešňový týden 8. 6. – 18. 6.

3. třešňový týden 20. 6. – 30. 6.

4. třešňový týden 2. 7. – 12. 7.

5. třešňový týden 14. 7. – 24. 7.

6. třešňový týden 26. 7. – 8. 8.

7. třešňový týden 10. 8. – 20. 8.

Švestka

Švestka

Švestka

Švestka neboli také slíva či kadlátko, je u nás velmi oblíbeným ovocným stromem. Její modré oválné plody mají velmi široké využití a mnoho blahodárných účinků, v Koreji je švestka dokonce považována za posvátný strom. Identifikace: Švestka může být stromem či keřem. Kůra je hnědošedá, podélně rozpraskaná. Květy vyrůstají po jednom až třech, mají bílou, lehce nazelenalou barvu. Plodem jsou peckovice modré až fialové barvy a nasládlé chuti.

Užití: Švestkové dřevo je oblíbeným topivem při uzení. Plody švestky se dají využít na nesčetně způsobů: konzumují se syrové, kompotované, v džemech, marmeládách nebo oblíbených povidlech. Plní se jimi knedlíky, kladou se na buchty a koláče, jsou velmi oblíbené jako sušené křížaly. Neméně známé jsou i v tekuté podobě Čechy oblíbené slivovice.

Léčitelství: Švestky jsou všestranným léčitelem. Mají blahodárný vliv na látkovou výměnu. Obsahují rutin, který zpevňuje naše vlásečnice. Vysoký obsah minerálů prospívá kardiovaskulárnímu systému, játrům a ledvinám. Sušené švestky nám díky pektinu pomáhají odolávat stresu a depresím. Jejich pravidelná konzumace zlepšuje paměť a zvyšuje mužskou potenci. Sušené švestky dobře čistí střeva.

Kalendář sběru: srpen, září

Šípková růže

Šípková růže

Šípková růže

Jedná se o nejrozšířenější z planě rostoucích druhů růží v Evropě. Plody – šípky – jsou člověkem sbírány od nepaměti.

Výskyt: Roste na slunných stráních, při cestách, v křovitých porostech, na okrajích lesů a pod.

Identifikace: Statný keř dorůstá výška až 3,5 metrů, někdy se objevuje také jako liána. Větve jsou ostnité. Šípková růže kvete v květnu a červnu, květy jsou při rozkvětu sytě růžové, během odkvétání barva přechází do bílé. Plodem je oranžově červený šípek dozrávající v srpnu a září.

Užití: Šípky sbíráme těsně před zralostí, kdy jsou plody ještě pevné, nejpozději v říjnu. Používají se jak za syrova – k výrobě džusů, omáček, polévek, nebo z nich připravujeme zavařeniny, sirupy a vína. Ke zpracování můžeme použít také květy a to např. pro výrobu zavařenin, sirupů a vína.

Léčitelství: Čaj ze sušených šípků působí preventivně proti nachlazení a infekcím, ovlivňuje srážlivost krve. Je účinným prostředkem proti jarní únavě.

Kalendář sběru:
– plody (září / říjen)
– květ (květen / červen)