Česnek podivný
S příchodem jara se příroda probouzí a nabízí nám své první dary. Jednou z raných jarních bylinek je česnek podivný. Že jste o této bylině plné síly ještě neslyšeli? Pojďme se s ním seznámit a taky ji rychle ochutnat, protože její sezóna je krátká.
Česnek podivný (allium paradoxum) je vzdálený příbuzný česneku medvědího, se kterým si ho také mnozí pletou. Patří k česnekům, se kterými se můžeme v našich lesích a parcích setkat. Pochází z Kavkazu, severního Íránu a Střední Asie. V Čechách byl původně vysazován v zahradách jako okrasná rostlina. Jelikož není náročný na pěstování, na mnoha místech zdomácněl. S koberci česneku podivného a silnou vůni jeho květů se můžeme setkat v Praze třeba v Zahradě Kinských, na Letné nebo v Divoké Šárce.
Česnek podivný má podobnou sílu, chuť i účinky jako tolik populární domácí česnek medvědí. Na rozdíl od něj jsou jeho listy světlejší, lesklejší a užší. Jeho porosty připomínají trávu. Stačí ho rozemnout mezi prsty nebo rozkousat a ucítíte jeho nezaměnitelnou vůni.
Při sběru nemusíme být, na rozdíl od našeho původního česneku medvědího, tolik opatrní. Díky pacibulkám se totiž snadno množí a je velmi invazivní, tzn. že utlačuje naše původní rostliny. Jeho “spásáním” tedy můžeme další rozrůstání umírnit a přírodě ulehčit.
Ke kulinářským účelům můžeme využívat celé rostliny, a to nejlépe v syrovém stavu. Listy a malé cibulky se hodí všude tam, kde byste použili mladou cibulku nebo pažitku. Jsou s nimi výborné pomazánky, výrazná jarní pesta nebo omelety. Z česneku medvědího a jiných jarních rostlin můžeme připravit skvělý zelený koláč, na který pro vás připravujeme recept.
Trojhranné stvoly jsou tužší a sluší jim krátká tepelná úprava např. v polévce nebo rychle osmažené s jinou zeleninou. Pacibulky se dají chroupat jen tak, přidávat do pomazánek nebo také kvasit, stejně jako listy. Pokud si chceme chuť a sílu česneku podivného uchovat na později, nabízí se mrazení, konzervace v soli, pesto nebo již zmíněné kvašení.
