Jarní dobroty poprvé
Po dlouhé zimě bývá člověk nejvíce natěšen na první jarní květy, stonky zelené trávy a pupeny na stromech. Těm z nás, kteří rádi chodí do přírody a užívají jejího bohatství, ovšem udělá největší radost, když ze země vyraší něco, co můžeme použít nejen na okrasu, ale hlavně v kuchyni.
Jedním z takovýchto prvních jarních potěšení bývají medvědí česnek a u nás velmi rozšířená kopřiva dvoudomá.
Medvědí česnek nalezneme na vlhkých stinných místech, často se jako zelený koberec rozprostírá v lužních lesích a na lesních stráních. Na Moravě není výjimkou jeho výskyt v horách.
Kopřivu můžeme, snad krom pěstěných zahrádek, nalézt všude.
Obě tyto rostliny považujeme za léčivky. Česnek svůj přídomek medvědí nedostal jen tak. Na jaře to bývala jedna z prvních rostlin, kterou vyhledávali medvědi, aby jim pomohla pročistit po zimě strnulé zažívací ústrojí. Tak jako běžně používaný česnek kuchyňský má i medvědí česnek výrazné antiseptické a antibiotické účinky a zvyšuje obranyschopnost těla.
Kopřiva dvoudomá je všestranná léčivka, známá je nejen svými protirevmatickými účinky. Čaj z kopřiv je výborným doplňkem při půstech a očistách těla.
Pokud se vám v těchto jarních dnech podařilo narazit na některou z těchto bylinek, vyzkoušejte ji také v kuchyni, rozšíříte si tak svůj jídelníček o velmi zdravý doplněk, který vaše zimou vyčerpané tělo určitě ocení.
PESTO Z MEDVĚDÍHO ČESNEKU:
Bazalkové pesto je oblíbenou ingrediencí italské kuchyně. Pesto jako takové ale nemusí být vždy z bazalky, jeho česneková obdoba je velmi chutná a stejně universální.
Na 2 menší skleničky pesta potřebujeme:
velký svazek medvědího česneku
60 g oříšků dle chuti (vlašské, piniové, kešu…)
60 g nastrouhaného parmezánu (či pecorina nebo jiného druhu tvrdého sýru, který máme rádi)
150 ml olivového oleje citronová šťáva sůl a pepř
Medvědí česnek omyjeme a osušíme a natrhaný vložíme do mixéru, přidáme oříšky a sýr a směs rozmixujeme. Rozmixovanou hmotu nyní doplníme olivovým olejem a dochutíme solí a pepřem. Pro zvýraznění chuti můžeme přidat lžičku citronové šťávy. Hotové pesto plníme do skleniček.
Pesto nám vydrží v ledničce při správném skladování i 2 měsíce. Výborně se hodí na těstoviny, můžeme jím potřít rozpečené pečivo, dochutit polévku nebo dresink.
ŠPENÁT Z KOPŘIV
Kopřivy by se měly konzumovat, pokud jsou mladé a plné vitamínů a tělu prospěšných látek. Pokud máte ke špenátu kladný vztah a rádi experimentujete, vyzkoušejte jeho kopřivovou alternativu:
Na špenát z kopřiv potřebujeme:
tašku mladých kopřiv (při spaření ztratí výrazně na objemu)
1 cibuli
3 stroužky česneku
2 lžíce másla
1,5 dcl smetany na vaření
1 lžíce hladké mouky
sůl, pepř, muškátový oříšek
Kopřivy omyjeme a spaříme, nasekáme na menší kousky (či na drobno, pokud máte rádi špenátové pyré) a položíme stranou. V hluboké pánvi (nejlépe wok) roztopíme lžíci másla, na které necháme zesklovatět na kousky nakrájenou cibuli s polovinou množství použitého česneku. Přidáme kopřivy, promícháme a necháme spolu chvíli prohřát. Až kopřivy slehnou a jsou úplně vláčné, můžeme přidat smetanu, sůl, pepř a trochu muškátového oříšku. Necháme pod poklicí asi 5 minut provařit. Pro zahuštění špenátu si z másla a mouky připravíme zásmažku, kterou opatrně vlejeme do špenátové směsi. Necháme 10 minut vařit, občas špenát promícháme, aby se nám nepřipálil. Těsně před koncem přidáme zbylý česnek, který dodá špenátu na chuti.
Dobrou chuť!