Myrobalán


Mirabelka

Tyto dva různé ovocné stromy u nás většinou označujeme pojmem „špendlík“, ve skutečnosti ale jde o různé poddruhy slivoně švestky, které se především liší barvou a dužninou plodu. U nás rostoucí mirabelka nancyská je odolní proti virovému onemocnění zvanému šárka a proto se vyskytuje častěji, než její příbuzný špendík.

Identifikace: Stromy jsou nižší, silně rozvětvené a rostou na světlých a teplých místech, často jsou vysázeny okolo venkovských cest, hojně je nalezneme i ve městech. Větve jsou bez trní. Plody mirabelky jsou sladké a aromatické, tvarem zakulacené a mají zlatožlutou barvu, kterou doplňuje ze strany, jež byla vystavena slunci, karmínové tečkování. Slupku lze jednoduše sloupnout. Naopak plody špendlíků jsou protáhlé, podobně jako u švestky, dužnina je měkká. Barva plodu je žlutá až oranžová. U obou druhů lze dužninu lehce oddělit od pecky.

Užití: Jak mirabelka, tak špendlík se pro svou sladkou aromatickou chuť hodí do koláčů, díky jemné kyselosti jsou výborné pro výrobu marmelád, džemů a povidel a kompotů. Vysoký obsah cukrů předurčuje jejich použití při pálení destilátů.

Léčitelství: Plodům špendlíků se někdy přezdívá „koště pro naše střeva“, jelikož jsou známy jejich projímavé účinky na zažívací ústrojí. Obsahují organické kyseliny, minerální látky a vitamíny.

Kalendář sběru:
Mirabelka – konec července
Špendlík – polovina srpna