Mišpule

Mišpule patří mezi prastaré ovoce k jehož rozšíření došlu už ve středověku. Dokonce sám císař Karel Veliký vydává v 8. století nařízení, aby se mišpule pěstovaly na císařských dvorech a zahradách. Poněkud zavádějící může být botanický název Mespilus germanica. Mišpule obecná totiž nepochází z Německa, ale z oblasti od jihovýhodní Evropy po severní Írán.

Výskyt:
Mišpule je velmi nenáročný strom. Snese také znečištěné městské prostředí. Nejvíce se jí však daří na výsluných stanovištích. Pěstuje se v teplejších oblastech a vinorodých krajích.

Identifikace:
Jedná se o strom nebo keř, který je velmi estetický. Vyniká svým květem, který vyrůstá jednotlivě do velikosti až 5 cm v průměru. Listy sou kopinaté na rubové straně plstnaté. Na podzim se krásně zbarvují do červenožluta. Plody – malvice jsou kulaté až hruškoviré s hnědozelenou slupkou.

Užití:
Plody mišpule necháme před sklizní projít mrazem, jinak jsou velmi trpké. Ve zralém stavu jsou plody sladké, chltí připomínající hrušky, jablka a jeřabiny. Můžeme z nich připravit výbornou marmeládu nebo lahodný likér. Sirup z mišpulí pomáhá proti průjmu.

Léčitelství:
Plody se používají proti střevním katarům.

Kalendář sběru:
– plody (dobře vyzrálé po prvních mrazech)