Objevujte staré ovocné odrůdy
Ovocné stromy a keře nás vždy živily, zabraňovaly erozi, zmírňovaly klima, poskytovaly stín, chránily před hlukem a dokonce sloužily jako přírodní hromosvody. Co je snad ještě důležitější, povznášely ducha a pomáhaly v nás, lidech, vychovávat vztah k přírodě. Staly se neodmyslitelnou součástí venkovské i městské krajiny.
Když pomineme jejich pěstování v sadech, byly kromě zahrad velmi prozíravě vysazovány také na mezích, okrajích lesa a v blízkosti úvozových cest. Mnoho jich stojí (a některé pořád usilovně plodí!) dodnes. Je mezi nimi překvapivě řada méně známých, ovšem znamenitých druhů a odrůd, která si vás již v jarních měsících podmaní svými jedinečnými květy a vůní. Je skutečně co objevovat!
Mišpule velkoplodá
Strom nebo keř je vysoký 3–5 m. Plodí ovoce, které po odstranění slupky chutná jako zajímavě pikantní marmeláda. Mišpule také výborně rosolovatí. Zkuste ji do směsí s jedlým jeřábem a borůvkami. Plody češeme na podzim. Fígl je totiž v tom, že se musí nechat přejít mrazem. Jinak jsou plody trpké. Strom je to vysoce dekorativní, má atraktivní květy a na podzim vyniká žlutočerveným zbarvení listů.
Kdouloň
Kolem několika kdouloní jsem chodil do školy. Jednou jsem jich pár přinesl domů a mamka, bioložka/hospodyně, je hned, přes můj nechápavý výraz, nadšeně uložila do skříně s vypraným prádlem. Prý aby krásně vonělo. Kdoule skutečně omamně voní, a to po citrusech. Plody (malvice) lze po tepelné úpravě jíst. Džem z kdoulí se v Portugalsku jmenuje marmelo(!) a je to prý lahoda. Na Balkáně z nich pálí rakiji – dunjevaču. Kdoule češeme zhruba v polovině podzimu.
Oskeruše domácí
Toto ovoce provází v literatuře slova jako starodávná, Slované nebo praevropská. Ano, oskeruše je tu s námi opravdu dlouho. Kromě lisování moštů a marmelád se z malých hruštiček pálí cenný destilát – oskerušovice. Z velmi tvrdého dřeva se dříve vyráběly vinařské lisy(!). Proto se často vysazovala na vinicích. Jeřáb oskeruše je chráněný v Maďarsku a ve Švýcarsku. U nás zatím není uveden ani mezi ohroženými druhy. Na výlet za zralými oskerušemi vyrazte od září do října.
Špendlík a renklóda
Špendlíky rostly od pradávna především na Moravě a Slovensku, než je téměř vyhubila viróza zvaná šárka. V Čechách za ně bývá považován myrobalán a na Moravě mirabelka. Tvarově připomínají žluté švestky. Na rozdíl od myrobalánu a mirabelky lze dužina zralého špendlíku snadno oddělit od pecky. Používá se hlavně do marmelád. Špendlík dozrává o něco dříve než švestky. Slivoň renklóda pochází z Francie někdy z poloviny 19. století. Zraje v první polovině srpna. Odrůdy s kulatými plody se nazývají ryngle a protáhlé blumy.
Jeřáby
Křížením původních jeřábů se proslavil pan Mičurin. Plody jeřábu dorůstají velikosti malých višní a mají příjemně sladkokyselou chuť. Dají se ihned po utržení jíst, ale vynikají spíše v kompotech nebo jako součást cukrovinek. Suverénně nejznámější je jeřáb černý tzv. aronie. Na jeřáby vyrazte v polovině září.
Zajímají vás léčivé účinky morušovníku nebo bezu černého? Kdy je nejpříhodnější doba sběru rakytníku? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v našem herbáři.