Mandloň

Mandloň pochází ze severní Afriky a Asie, u nás se s tímto druhem můžeme setkat na jihu Moravy, v Čechách se vyskytuje jen velmi ojediněle. Málokdo ví, že příbuznými mandloně je broskvoň a meruňka. Všeobecně se dá říci, že tam kde se daří meruňkám a vinné révě, bude se dařit také mandloni. Její latinský název vznikl z asyrského názvu pro mandli – ahmygdala – což také znamená “pěkný strom”.

Identifikace:
Stromek mandloně, podobný broskvoni dorůstá výšky 3 až 5 metrů. Kvete krásnými bílo-růžovými květy. Plodem mandloně jsou peckovice s plstnatým povrchem. Uvnitř plodu se skrývá pecka s tvrdou skořápkou s jadérkem – samotnou mandlí.

Užití:
Mandle mají široké uplatnění v potravinářství. Odjakživa se využívají v cukrářství, jako ozdoba zákusků. Velkou pochoutkou jsou také mandle pražené, solené, v čokoládě apod. Z madlí se lisuje mandlový olej nebo z nich můžeme připravit výborné mandlové mléko.

Léčitelství:
Bohaté rodiny v minulosti přidávali mandle do všech možných pokrnů, protože věřili, že jim pomohou s trávením těžkých jídel. Mandlové mléko se používalo k hojení zánětů. Kromě mandlí samotných se využívají také části v nich obsažené, např. Amygdalin jakou součást přípravku proti kašli. Lisováním madlí za studena získáváme olej, který se přidává do krémů na zjemění pleti, parfémů a mýdel. Dříve se přidával do léčivých mastí a projímadel.

Z mandlí lisuje se (mandlový) olej, jehož s prospěchem užívá se v lékařství, zvláště při zánětu průdušnice a plic. Kneipp odporučuje tento olej proti hučení a rheumatismu v uších; stačí prý nakapati několik kapek do onemocnělého ucha a zacpati ucho vatou, aby se nemoc zmírnila.

Kalendář sběru:
– jádra (srpen)