Domácí špendlíkový ocet

Ačkoliv jsou velmi chutné a dají se z nich připravovat skvělé marmelády, šťávy, koláče i ovocné pergameny, málokdo je sbírá. Většinu odrazují malé plody a často také obtížné až nemožné vypeckování. Pokud si chcete tohle letní ovoce užít trochu jinak a navíc s peckami, pojďte si s námi vyrobit domácí špendlíkový ocet. Věříme, že nějaký ten špendlík a spol. ve vašem okolí určitě roste. Koukněte do naší sběračské mapy.

Proč vyrábět domácí ocet?

• Ocet je na výrobu velmi snadný. Nepotřebujete nic víc, než ovoce a vodu. O zbytek se příroda postará sama.
• Máte příležitost trochu proniknout do tajů kvašení a pozorovat fermentační zázrak v přímém přenosu.
• Domácí ocet má velmi široké použití: od vaření, přes kosmetiku až po drogerii.
• V kuchyni jej můžete používat na salátové zálivky a nakládání zeleniny, pít nalačno proti překyselení, používat ho při namáčení luštěnin nebo třeba při pečení povidel.
• Uplatní se při péči o pleť nebo vlasy (oplach z ovocného octa funguje skvěle jako kondicionér), může sloužit jako přírodní leštidlo do myčky a aviváž do pračky. Je to universální čistící a desinfekční prostředek.

Nalákali jsme vás? Tak pojďme na to.

 

Špendlíkový ocet

Příprava:

15 minut (příprava ovoce na ocet) + každodenní míchání po dobu 5 dní

15 minut (přecedění ovoce)

Celý proces kvašení octa trvá 3 týdny až měsíc.

 

Suroviny:

čerstvě načesané špendlíky
dvě celá jablka
2 PL cukru
2 PL živého octa pro urychlení, není nutné
vystydlá převařená voda

 

Vybavení:

velká sklenice na kvašení octa, nejlépe “pětilitrovka”
šťouchadlo na brambory, případně vidlička
čistá utěrka
provázek nebo gumička
cedník
lahve s víčkem na uskladnění hotového octa

 

Postup:

Připravíme si čistou velkou sklenici a dáme převařit vodu. Špendlíky zbavíme stopek a listů, vyhodíme nahnilé plody a jablka vč. jádřinců nakrájíme. Ovoce dáme do sklenice tolik, aby dosahovalo do její poloviny. Špendlíky rozmačkáme pomocí šťouchadla na brambory nebo vidličky a ovocnou kaši zalijeme studenou převařenou vodou, ne doplna. Ve sklenici je třeba nechat alespoň 5 cm od okraje volných, protože ovocná směs při kvašení výrazně nabude.

Pokud chceme celý proces kvašení urychlit, můžeme do směsi zamíchat 1 PL cukru, přidat živý nepasterizovaný ocet nebo octovou blánu (viz níže). Sklenici zakryjeme čistou utěrkou a zajistíme gumičkou či provázkem, aby se dovnitř nedostal hmyz, a kvůli případnému přetečení dáme do hlubokého talíře nebo hrnce. Poté budoucí ocet přesuneme na stinné místo, kde jej budeme mít alespoň 5 dní na očích, abychom ho mohli pravidelně míchat.

Ovoce s vodou začne do dvou dnů kvasit. Špendlíky vyplavou na povrch, objeví se pěna a bublinky i typická kyselá vůně a obsah sklenice zvětší svůj objem. Toto kvašení trvá podle obsahu cukru a teploty tři až pět dní a po celou dobu je třeba směs jednou či dvakrát denně promíchat. Pravidelné míchání brání tvorbě plísní. Pokud se na povrchu (šedivá nebo zelená) plíseň objeví, musíme směs vyhodit a začít znovu.

Když bublání zmizí a ovoce začne klesat, případně se na povrchu ovoce objeví tenká světlá blanka (viz foto níže), je alkoholové kvašení u konce a začíná vytoužené kvašení octové. Nyní je čas směs přecedit přes hustý cedník či cedník s utěrku. Prokvašené zhnědlé ovoce vyhodíme na kompost a tekutinu přelijeme do velké čisté sklenice k dalšímu kvašení a zrání. Tentokráte ji můžeme zakrytou přesunout na zastrčené stinné místo. Ocet už nepotřebuje míchání, a tak jej můžeme nechat v klidu pracovat.

Na povrchu octa začne postupně růst velmi tenká, později tlustší blána, které se říká octová matka. Ta nejen dává život octu, ale chrání jeho povrch před plísněmi. Špendlíkový ocet bude hotový do tří týdnů po přecedění. Poznáte to tak, že tekutina bude výrazně kyselá, prostě jako ocet. Ocet však můžete nechat zrát i delší dobu, klidně rok. Jeho kyselost se bude prohlubovat, chuť koncentrovat a octová blána růst.

Hotový špendlíkový ocet slijeme do lahví, zavíčkujeme a skladujeme na chladnějším místě. Plísně nemají rády kyselé, a tak se ocet prakticky nemůže zkazit. Protože se jedná o ocet živý, na povrchu každé lahve se udělá nová octová blána. Velkou octovou blánu z původního kvašení můžeme nechat v troše octa ve sklenici a používat ji na další octové pokusy.