Zájem o ovocnou mapu stále roste
Jaké jsou limity stávající podoby ovocné mapy, proč je nutné přijít s její obměnou a co obnáší její údržba? Rozhovorem s Ondrou Nejedlým, správcem mapy a administrátorem webu Na ovoce, jsme pomyslně otočili poslední stránku Kalendáře hojnosti pro rok 2020.
Ondro, je to už šest let, co jste založili Na ovoce. Jak vzpomínáš na vaše začátky a jak hodnotíš dosavadní směřování spolku?
Na začátky spolku vzpomínám jako na vzácnou dobu, plnou nadšení pro dobrou věc. Když se dílo podařilo, navzdory mým tehdejším zdravotním a finančním potížím, zájem předčil naše očekávání. Moje legendární návštěva živého přenosu ČT mě občas stále budí ze sna (smích, pozn. red.).
Od té doby se Na ovoce hodně posunulo, přidalo se několik úžasných lidí, kteří aktivně uvádějí v život myšlenku spolku. Například účastnit se ovocných akcí v městských sadech je vždy zážitek, který všem doporučuji.
Máš v týmu na starost správu ovocné mapy, zároveň stojíš za její aktuální podobou. Kde se zrodila myšlenka pro vznik ovocné mapy?
Mám v živé paměti, jak za mnou přišla Katka, tehdy ještě kolegyně z dnes už bývalé práce, jestli bych se nechtěl ujmout realizace technické části. Neslibovala bohatství a slávu, ale myšlenka mě natolik nadchla, že jsem považoval za privilegium pomoci. Pracovat pro změnu na něčem přínosném pro lidi, pro krajinu, do které rád chodím, když nesedím u počítače a nepíšu písmenka.
Dokázal bys popsat, co z tvé perspektivy obnáší péče a údržba této mapy?
O každý živý web, který není jen jakási prezentační nástěnka, je potřeba se neustále starat. Mapa funguje díky softwaru, který se musí udržovat bezpečný, aktuální, a pokud možno bez chyb. Software běží na počítači, ten je nutné monitorovat a zasahovat v případě nepředvídaných událostí. Jsem také administrátor, jemuž chodí stížnosti na chyby a závadné značky.
Součástí mapy je i kodex sběrače, který vybízí mj. k šetrnému sběru plodů z veřejných stromů a keřů. Je možné zhodnotit chování současných uživatelů ovocné mapy vzhledem k těmto pravidlům?
Uživatelé mapy jsou z valné většiny vzorní. Upozornění na úmyslně nebo omylem zanesené chyby, nebo nešetrné zacházení se stromy, se vyskytují relativně málo. Manuálně monitorujeme některé oblasti, kde je vkládání značek nevhodné, v budoucnu bychom rádi tuto činnost zautomatizovali.
Setkali jste se za dobu fungování mapy s nějakými zásadními problémy z pohledu uživatelů?
Několikrát jsme se potýkali se špičkami návštěvnosti, kdy naše stávající levná infrastruktura nestačila obsloužit zájemce o mapu. V takových chvílích byla mapa neúnosně pomalá nebo úplně nedostupná a noví uživatelé odcházeli zklamáni.
Také jsme narazili na technické limity řešení, kdy se některé vlastnosti, jež bychom rádi uživatelům nabídli, ukazují jako příliš komplikované a proto drahé. Šest let je v IT dlouhá doba a nutnost omlazení nás začíná pálit (smích, pozn. red.).
V dubnu bychom chtěli otevřít sbírkovou kampaň, která by nám v případě úspěchu dovolila modernizovat jak infrastrukturu v pozadí, tak samotnou mapu, což je do budoucna nutné pro další život Na ovoce a spokojenost našich uživatelů. Doufáme i v novou verzi mobilních aplikací, které také zastaraly a už je nelze udržovat.
V čem bude nová aplikace jiná než ta stávající?
Stávající mobilní aplikace vznikla jako pro-bono projekt firmy TouchArt, která byla ochotna ji naprogramovat za bezkonkurenční cenu, za omezené finance z veřejné sbírky. Její funkčnost je proto limitována na nejzákladnější vlastnosti a firma mezitím změnila pole působnosti, už nemá prostor se jí nadále věnovat.
Nová appka by měla být plně vybavená a zrcadlit webovou verzi mapy. Chtěli bychom přidat vlastnosti nové, např. snadnější přidávání fotek, trasy se zájmovými body, filtr pro právě dozrávající ovoce a další. Bude také pod naší správou, aby šly snadněji publikovat nové, vylepšené verze.
Předpokládám, že při práci s aplikací se k tobě dostanou zajímavá data o uživatelích. Je jasné, že musí zůstat anonymní, ale i přesto, dá se z nich vyčíst něco o tom, jak různé typy lidí chodí na ovoce nebo jak se zájem o ovoce měnil v čase?
V anonymních analytických datech se dají vypozorovat zajímavé informace. Největší segment návštěvníků je, celkem očekávatelně, od zájemců o vaření, zdravý životní styl a ochranu přírody. Vlastně bych měl napsat zájemkyň, protože přes šedesát procent uživatelů jsou ženy. Věkově je největší zásah ve skupině 25–35 let, ale máme i nezanedbatelné procento seniorů. Chodí k nám půl na půl z počítače a telefonu.
Zájem o mapu trvale roste, každý rok přibudou v sezóně pravidelní návštěvníci, nejúspěšnější týden znamenal přes 22 000 unikátních návštěv.
Tvá profese programátora a grafika asi nutně souvisí s trávením většiny času za stolem s počítačem, cítíš díky tomu větší potřebu kompenzace volného času v přírodě?
Pobyt v krajině je pro mě existenčně nutný. Změna prostředí a hlavně myšlenek při pohledu na organické tvary místo abstraktních technikálií, dýchání voňavého vzduchu místo klimatizovaného prachu kanceláře, bez toho by přece život nebyl k žití (smích, pozn. red.).
Je zima, mnozí z nás pomalu dojíždí sklepní zasoby ovoce z podzimu. Když se zpětně ohlédneš za obdobím plodné sezóny, na které ovoce jsi nejraději vyrážel?
Nejraději mám právě podzimní výlety, kdy je možno do košíku posbírat trochu hrušek, pár různých jablek, ořechů, a přidat moje oblíbené jedlé jeřabiny.
Pomáhá ti k tomu někdy ovocná mapa? Objevil jsi díky ní nějaká nová zajímavá místa?
Pro mě osobně byl nejzajímavější objev existence veřejných městských sadů, o kterých jsem neměl ani tušení. Sady v Houslích, Na Krutci… To jsou přímo oázy v hučící Praze.
Rozhovor se Ondrou Nejedlým vznikl v rámci cyklu Rok s (Na) ovocem. Každý měsíc otočíme novou stránku v našem Kalendáři a ukážeme vám hojnost v životě ovocného nadšence či profesionála, kterého zrovna zpovídáme.
Pročtěte se rokem 2020 s (Na) ovocem
Leden: Katka Kubánková: 6 let s Na ovocem
Únor: Ondra Kopička: Pod taktovkou přírody
Březen: Dominik Grohmann: Přál bych si, aby každé sídliště mělo svůj sad
Duben: Kateřina Lagner Zímová: Za krásami typicky české krajiny nemusíme až do národních parků
Květen: Tomáš Zděblo: Strkat lidem čumák do krajiny
Červen: Jiří Rom: Mrtvé dřevo v ovocném sadu je úžasné stanoviště plné života
Červenec: Denisa Šimlová: Praha je pro mě jedlé město
Srpen: Martina a Petr Lesákovi: Baví nás kolem ovoce budovat komunitu
Září: Markéta Vrbová: Každé jablko je jedinečné, jako sněhová vločka
Říjen: Zdeněk Buzek: Je to přirozená cyklická práce
Listopad: Edita Hornová: Jen tak se zastavit
Líbil se vám tento článek? Podpořte vznik dalších článků na nejrůznější ovocná témata, vývoj sběračské mapy a aktivity Na ovoce v pražských sadech.